sokolnictví - Jestřáb

Jestřáb je český název některých krahujcovitých dravců z rodu Accipiterd. Řád dravci (Falconiformes) zahrnuje asi 260 druhů ptáků, kteří jsou přizpůsobeni k lovu živé kořisti. Mezi typické znaky dravce patří hákovitě zahnutý zobák, ostré drápy a silná, široká křídla. Kořist hledají ve dne, pomocí zraku. Mezi dravce patří jak malí ptáci velikosti kosa, tak i velcí ptáci s rozpětím křídel přes 2 metry. Jejich charakteristickým znakem je špičatý, zahnutý zobák a ostré drápy, tedy přizpůsobení k lovu živé kořisti. Kořist loví ve dne a k jejímu nalezení používají zrak. Především ostrost jejich vidění je několikanásobně vyšší než u člověka, takže jsou schopni spatřit kořist z větší vzdálenosti. Jejich čich je slabý. Dravci jsou dlouhověcí ptáci, sokolovití se dožívají přes 20 let, jestřábovití přes 30 let. Jsou monogamní, oba partneři se aktivně podílejí na péči o mláďata. Pokud jeden z rodičů uhyne, zahynou s největší pravděpodobností také mláďata. Je tomu tak proto, že rodiče mají rozdělené role, samec přináší ulovenou potravu na hnízdo a samice krmí mláďata. Uhyne-li tedy samice, samec dále přináší potravu, ale mláďata nejsou schopna se sama nakrmit, uhyne-li samec, samice je nucena sama lovit a s největší pravděpodobností mláďata opustí. Opuštění mláďat hrozí také, pokud jsou ptáci na hnízdě rušeni.